"Bojím se regresní terapie"
Co nám vlastně přinese poznání minulých životů? "Já již budu vědět... již to nebudou domněnky... stane se to realitou... nic nebude jako dřív...."
Lidé ke mně zavítají s touhou dozvědět se něco víc o regresní terapii a se zvědavostí, co se bude s nimi dít. Většina z nich si myslí, že navštíví minulý život a vezmou si z něj pouze onen zážitek. Mou úlohou však není vzít je pouze do minulého života, ale podstatné je, abych jim ukázal to obrovské ponaučení a pochopení, které prožití minulého života přináší. Na konci regresní terapie, když odchází domů, jsou to úplně jiní lidé. Pochopili, co dělali špatně, a jaká skvělá cesta je nyní čeká.
Terapie s klientkou probíhala úžasně, postupovali jsme stále hlouběji a hlouběji, až do období, kdy se Katka nacházela v bříšku u své maminky. Zde můžete vnímat sami sebe ještě předtím, než jste se narodili, a prožíváme i emoce maminky:
“Vnímám růžový až červený prostor”
začala s popisem svých prožitků Katka
“jsem malá, mám asi 5 měsíců. Jsem otočená hlavou dolů a nejsem spokojená. Všechno vnímám z dálky, ale máma se asi nemá dobře. Těší se na mě a miluje mě, ale asi se teď necítí duševně v pohodě. Stojí v kuchyni a je smutná, pohádali se s otcem. Vidím, jak umývá nádobí, a cítím, jak jí to nebaví.”
Postupovali jsme ještě hlouběji, až jsme se dostali do minulého života. Zjistili jsme, že Katka byla mužem žijícím v 16. století v Asii. Když dítěti byly čtyři roky, přišlo o svoji maminku a od té doby žilo na ulici. Po nějaké době se jeden vysoce postavený muž nad ním slitoval a přijal ho na výcvik do sultánovy gardy. Dospívající mladík se postupně zamiloval do sultánovy dcery, jež jeho city opětovala a chtěla s ním utéct. Při útěku zahynula sultánova dcera, jemu se však podařilo utéct. Celý život poté procházel po poušti s výčitkami, proč ji nedokázal zachránit. Svůj život ukončil ve stáří pádem z útesu.
Katka po tříhodinovém hlubokém zážitku z minulého života pochopila obrovské ponaučení:
“Neměla bych utíkat před problémy, ale vyřešit je. Plnit si své sny, nebát se zklamání a pádu. Přestat si říkat, že na to nemám a nenechat se ovlivnit okolím. Musím žít svůj život, nesnažit se stále žít život jiných lidí.”
Toto ponaučení z minulého života si přinesla i do tohoto současného.
Na konci, když jsem ji probral z hlubokého stavu až do plného vědomí, se radostí rozplakala. Já jsem v té chvíli věděl, že má práce byla úspěšná. Byl jsme nesmírně rád, že jsem mohl pomoci dalšímu člověku na jeho cestě žít naplno a ve štěstí.