Do regresní terapie jsem šla s otázkou, odkud pramení můj silný strach rozhodovat se sama za sebe, proč mám tendenci poslouchat druhé a co mi brání uvěřit, že můžu být skutečně svobodná a šťastná. Netušila jsem, že odpověď se přede mnou otevře v příběhu chlapce, který vyrůstal v rodině, kde se o jeho životě rozhodovalo dávno předtím, než se naučil rozhodovat sám...
Na regresní terapii jsem přišel s pocitem, že musím neustále něco dokazovat a že nejsem dost dobrý. Během terapie se přede mnou otevřel příběh muže jménem Adryn, který mi pomohl pochopit, odkud se tenhle pocit vzal...
Do regresní terapie jsem šla s jedinou otázkou. Chtěla jsem zjistit, proč mě celý život provází strach ze samoty a proč je pro mě tak těžké pouštět lidi i situace, které už dávno skončily. Netušila jsem, že odpověď se přede mnou otevře v příběhu obyčejného muže, který žil na samotě...
Na regresní terapii jsem přišla s pocitem, že lidem nedokážu úplně věřit. I když mi nikdo neubližoval, uvnitř jsem byla neustále ve střehu. Jako bych čekala, že se každou chvíli něco stane. Měla jsem potřebu všechno kontrolovat, hledat bezpečí a být připravená utéct. Rozum mi říkal, že jsem v bezpečí. Moje tělo ale věřilo něčemu úplně jinému...
Dlouhé roky jsem měla pocit, že musím být neustále v pohybu. Tvořit, přicházet s novými nápady a hledat další výzvy. Jakmile jsem zpomalila, cítila jsem zvláštní prázdnotu. Nechápala jsem proč. Odpověď jsem našla až během regresní terapie, která mě zavedla do života ženy jménem Alexandra ve Francii na konci 19. století...
Když jsem přišla na regresní terapii k terapeutce Vlaste, netušila jsem, kam mě tato cesta zavede. Během několika minut jsem se dokázala uvolnit natolik, že se přede mnou začaly objevovat obrazy, pocity a vzpomínky, které jsem nečekala...
Někdy přicházejí okamžiky, které člověku připomenou něco, na co dávno zapomněl. Ne vzpomínku z dětství. Ne událost z minulého roku. Ale něco mnohem hlubšího. Přesně to se stalo během jedné regresní terapie...
Mnoho lidí přichází na regresní terapii jen ze zvědavosti. Chtějí zjistit, kým byli v minulém životě, proč je přitahují určitá místa nebo zda regresní terapie skutečně funguje. Často se však ukáže, že právě tato zvědavost otevírá dveře k něčemu mnohem hlubšímu, než na začátku vůbec očekávali...
Na regresnú terapiu ľudia prichádzajú s pocitom, že vedia, čo chcú vyriešiť. Trápia ich úzkosti, opakujúce sa vzťahové vzorce, strachy, fóbie alebo situácie, ktorým nerozumejú. Lenže veľmi často sa ukáže, že to, čo vnímame ako problém, je len začiatok...
Do regresní terapie jsem vstoupila se záměrem dostat se hlouběji k sobě a pochopit vlastní lpění na hmotných věcech. Netušila jsem však, jaký příběh se mi otevře a ani jak hluboko zasáhne mé srdce...