Určitě víš, že sebeláska je klíčem k tomu, jak se každý den cítíš. Jenže žít sebelásku v praxi není vždy jednoduché. V cestě nám totiž často stojí různé mýty, kterým jsme uvěřili.
Sebeláska je sobectví
Možná máš pocit, že když dáš sám sebe na první místo, ublížíš tím druhým. Pravda je ale přesně opačná. Dokud se nepostaráš o sebe, nemáš dost lásky ani energie pro ostatní. Sebeláska není sobectví. Je to palivo, ze kterého čerpá tvoje rodina, vztahy i práce.
Sebeláska znamená vždycky se cítit atraktivní
Mnoho mužů si myslí, že sebeláska je o tom, aby byli spokojení se svým vzhledem za každou cenu. Jenže sebeláska není jen o zrcadle. Je to o tom, jak k sobě mluvíš, jak se k sobě chováš a jestli respektuješ svoje potřeby i ve dnech, kdy se necítíš dobře.
Sebeláska přijde sama časem
Možná si říkáš, že až budeš mít víc času, zkušeností nebo méně starostí, sebeláska se objeví sama. Bohužel ne. Sebeláska neroste z čekání, ale z maličkostí, které pro sebe děláš každý den. Když si dovolíš odpočívat, uděláš pro sebe něco příjemného nebo zůstaneš k sobě laskavý i ve chvílích, kdy ti není dobře.
Terapie v Mujterapeut.cz ti může pomoci tyto mýty odložit a začít budovat láskyplný vztah sama se sebou, v bezpečném prostoru a s podporou, kterou si zasloužíš.
Malá Olivia už od svých dvou let vzpomínala na to, že žila v roce 1787. Tvrdila, že se tehdy jmenovala Daisy Robinson, žila v malé vesnici v Anglii a dokázala rozpoznat dobové mince s králem Jiřím III. Mohlo by jít o důkaz reinkarnace?
Obíhám okolo zvláštní planety. Je bílá s hnědými tečkami. Je dutá, jdu do ní. Je jiná, než jsme nyní zvyklí....
Jakmile se Joey Verwey naučila ve třech letech mluvit, začala vyprávět rodičům o tom, jak žila ve svých minulých životech. Její příběhy byly tak podrobné a přesné jako by je skutečně zažila. Malá holčička dokonce dokázala popsat jak vypadal tehdejší svět a co se odehrálo několik desítek let nazpět. Tento fascinující případ vzbudil pozornost psychologů, vědců i novinářů, kteří ověřili pravdivost jejích tvrzení.
Malý Chanai se narodil v Thajsku v roce 1967 s dvěma mateřskými znaménky. Jeho rodiče považovali tyto znaménka za běžné až do doby, kdy Chanai ve svých třech letech začal povídat o svém minulém životě. Vyprávěl o tom, že byl učitelem s jménem Bua Kai, který byl zastřelen na cestě do školy. Dokázal si vzpomenout i na jména svých rodičů, manželky a dvou dětí z minulého života. A to byl teprve začátek.