Proč mám stále strach, že se něco stane? Příběh z regresní terapie
Někdy máme strach, i když k němu nemáme žádný zjevný důvod. Všechno je v pořádku, přesto se v nás objevuje napětí a pocit, že bychom měli být připraveni na něco špatného. Můžeme mít potřebu všechno kontrolovat, několikrát si ověřovat, zda je všechno v pořádku, nebo se vyhýbat situacím, které v nás vyvolávají nejistotu. Přesně takový pocit provázel i mě. Během regresní terapie se mi ale objevil minulý život, který mi pomohl pochopit, odkud můj neustálý pocit ohrožení pochází.
Dětství v malé vesnici
Ocitlla jsem se jako mladá dívka, která žila s rodiči a dvěma sourozenci v malé vesnici. Měli jednoduchý dům, zahradu a několik zvířat. Život byl klidný a většinu času se nic zvláštního nedělo.
Přesto jsem v sobě měla zvláštní potřebu být stále ve střehu. Když rodiče odešli z domu, čekala jsem, kdy se vrátí. Když se někdo z rodiny opozdil, začala jsem být nervózní. Potřebovala jsem vědět, kde všichni jsou a kdy přijdou zpět.
Život, ve kterém jsem se naučila být připravená
Postupně jsem dospěla a založila vlastní rodinu. Měla jsem manžela, děti a obyčejný každodenní život. Pocit, že se může kdykoliv něco stát, mě ale neopouštěl.
Když děti šly ven, chtěla jsem vědět, kam jdou. Když se manžel zdržel v práci, začala jsem přemýšlet, jestli se něco nestalo. Často jsem se snažila předvídat různé situace ještě předtím, než vůbec nastaly.
Ve skutečnosti jsem žila poměrně klidný život. Přesto jsem se uvnitř nikdy necítila úplně v bezpečí.
Událost, která změnila můj pohled na svět
Později v životě se skutečně stalo něco, co můj pocit ohrožení ještě posílilo. Jeden z členů rodiny měl nehodu. Dopadla dobře a člověk, kterého se to týkalo, přežil. Já jsem ale od té chvíle začala být ještě opatrnější.
Začala jsem mít pocit, že když budu všechno dostatečně kontrolovat, můžu zabránit tomu, aby se něco podobného stalo znovu. Kontrolovala jsem děti, domácnost i běžné situace. Neustále jsem přemýšlela dopředu.
Co jsem si uvědomila během regresní terapie
Když jsem tento příběh během regresní terapie prožívala, začala jsem v něm poznávat i sama sebe. I dnes mám potřebu vědět, co se bude dít. Když někdo neodpovídá nebo se něco změní na poslední chvíli, okamžitě cítím napětí.
V minulém životě jsem si vytvořila potřebu mít věci pod kontrolou, protože jsem měla pocit, že tak ochráním sebe i své blízké. Postupně jsem pochopila, že právě tento vzorec si nesu i do současného života.
Nemusím mít všechno pod kontrolou
Po regresní terapii jsem začala svůj strach vnímat jinak. Když přijde, snažím se ho hned neposlechnout a nezačít všechno kontrolovat. Učím se přijímat, že některé věci jednoduše nemůžu ovlivnit. A že i když nevím, co bude, můžu být v bezpečí.
Regresní terapii v Můj Terapeut doporučuji všem, kteří cítí, že je v jejich životě něco, čemu nerozumí, nebo se opakovaně potýkají se strachem, nejistotou či vnitřním napětím. Pro mě byla regresní terapie velmi silným a zároveň krásným zážitkem. Pomohla mi lépe pochopit samu sebe, své emoce a některé vzorce, které jsem si dlouho nedokázala vysvětlit. Odcházela jsem s pocitem úlevy, většího klidu a hlavně s novým pohledem na sebe i svůj život. Jsem vděčná, že jsem si touto zkušeností prošla. ❤️
Dominika
Chceš zažít regresní terapii na vlastní kůži? Domluv si setkání v Praze, Pezinku nebo online. 👉Rezervovat termín
Malý chlapec Cameron Macaulay, začal už ve dvou letech svým rodičů vyprávět o tom, jaký měl život na ostrově Barra. Jeho rodiče toto přehlíželi a brali to jako typické vymýšlení dítěte, které o tomto ostrově prostě jen někde slyšelo. Chlapcovo vyprávění začalo zacházet do děsivých detailů, protože dokázal popsat svůj dům, okolní pláže a dokonce i svého oblíbeného černobílého psa. Pamatoval si celou svou rodinu a věděl, že jeho otec, který se údajně jmenoval Shane Robertson, zemřel při autonehodě. A to byl teprve začátek.
Chtěl jsem dodržet předsevzetí, být velký mužem za každou cenu. Být podporou pro rodinu. Firmy expandovaly a potřebovaly nutně mou aktivní mysl. Potřebovaly vytvořit novou strategii a zároveň obstarat již zaběhnutý chod. Rodina měla stále složitější život, s nejbližšími přáteli jsme si již nedokázali pomoci, protože oni řešili to samé. Naopak další přátelé chodili a chtěli také pomoci.
Regresní terapie je čas, který věnujete sami sobě. Chvíle, kdy můžete zpomalit, na okamžik odložit každodenní starosti a obrátit pozornost dovnitř. Aby pro vás tento čas mohl být co nejpřínosnější, je dobré dopřát si před terapií krátkou přípravu. Nejde přitom o nic složitého. Stačí několik jednoduchých kroků, které vám pomohou lépe se uvolnit a vytvořit prostor pro hlubší prožitek.
Pokud o regresní terapii teprve uvažujete, je úplně přirozené, že chcete vědět, co vás během prvního setkání čeká. Chápeme, že neznámá zkušenost může přinášet určitou nejistotu nebo obavy, a proto je dobré mít předem jasno v tom, jak terapie probíhá, jak se na ni připravit a co během ní můžete prožívat. Právě na nejčastější otázky, se kterými se na nás před regresní terapií obracíte, jsme se rozhodli odpovědět...
