Malá Olivia už od svých dvou let vzpomínala na to, že žila v roce 1787. Své mamince ráda vyprávěla, že se jmenovala Daisy a dokonce znala i své příjmení Robinson. Jednoho dne přišla k mamince a řekla jí, že všechen vzduch vyšel z jejího těla a ukázala na střed svého těla. Přitom dodala:
„Zemřela jsem, ale o tom raději nemluvím.“
Její maminka zůstala v šoku, protože Olivia dosud neměla žádný kontakt se smrtí.
Holčička často rodičům vyprávěla o tom, že jako Daisy milovala skladbu „London Bridge is Falling Down“ a zemřela ve věku 30 let. Už jako čtyřletá začala mluvit o tom, že žila v malé vesnici v Anglii.
Anglické mince za vlády krále Jiřího III.
Vzpomněla si na mince, kterými se v té době platilo, měly na sobě krále a po okrajích byly vlnité. Její maminka byla sběratelkou anglických mincí a zjistila, že má ve své sbírce zmíněné mince, na kterých je zobrazen král Jiří III. Ukázala ji svou sbírku anglických mincí od roku 1600 a Olivia dokázala ukázat na minci krále Jiřího III. Byla dokonce schopna rozeznat i ostatní mince z doby vlády tohoto krále!
Olivia svými vzpomínkami tak nadchla své rodiče, kteří navštívili Irsko a konkrétní místa, která zmiňovala. Když dorazili na jedno z míst, Olivia přesně identifikovala budovy a místa, která byla změněna nebo zničena během mnoha let.
Chceš zažít regresní terapii na vlastní kůži? Domluv si setkání v Praze, Pezinku nebo online.
👉 Rezervovat termín
Lucie se po regresní terapii vyjádřila, že má za sebou zážitek, který je velmi emotivní, a život jí konečně dává smysl. Rozhodla se proto napsat svůj zážitek z minulého života i pro ostatní lidi. Má se jim stát inspirací, aby život vzali pevně do svých rukou.
Jakmile se Joey Verwey naučila ve třech letech mluvit, začala vyprávět rodičům o tom, jak žila ve svých minulých životech. Její příběhy byly tak podrobné a přesné jako by je skutečně zažila. Malá holčička dokonce dokázala popsat jak vypadal tehdejší svět a co se odehrálo několik desítek let nazpět. Tento fascinující případ vzbudil pozornost psychologů, vědců i novinářů, kteří ověřili pravdivost jejích tvrzení.
Úzkost nemusí vždy vypadat jako panický záchvat nebo bušení srdce. Někdy se schovává v úplně obyčejných situacích a nenápadně ovlivňuje naše rozhodování. Začíná jednou myšlenkou. A než si to uvědomíme, může nás dovést k věcem, které by nám ještě před pár dny připadaly naprosto nesmyslné.
S obrovským údivem jsem se na svou teprve sedmiletou dceru podívala a nezbývalo mi říct nic jiného než pouhé: „Ano, přesně tak to je.“, a opět jít...