K čemu je v praktickém životě ovládání vlastní mysli a jak poznám, že jsem zvládl první dva kroky ze tří ve vašem návodu?
Takže jakmile k nám myšlenka přijde, tak ji odsunout dále a čekat v roli pozorovatele na další myšlenku. Toto je poměrně těžko uchopitelné, ale když se na to podíváme z pohledu praktického života, je to velmi účinné cvičení. Vezměme si příklad, kdy se chceme učit a myšlenky nám lítají do budoucnosti, minulosti a do říše fantazie.
V tu chvíli nám toto cvičení umožní myšlenku na budoucnost jednoduše odsunout a vrátit se zpět k učení, přijde další myšlenka – lehce odsuneme a dále se učíme. Je nám smutno po hádce s partnerem? Myšlenku odsuneme dál a věnujeme se aktivitě, kterou chceme. Nestáváme se tedy otroky nechtěné myšlenky, které se nedokážeme zbavit, ale zcela vědomě ji pošleme dál a vybereme si další prožitek.
K tomu, abychom nemuseli často odsouvat nevhodné myšlenky, nám poslouží druhý krok – tedy vědomé ovládnutí jedné myšlenky. Znamená to uzavřít se před okolními myšlenkami. Tedy budu se učit, vnímám pouze učení a ostatní myšlenky nemají šanci. Jsme uzavřeni ve své sféře s naší jednou myšlenkou a ostatní na nás můžou někde z dálky mávat a upoutávat naši pozornost, ale my se nedáme a dále se soustředíme.
Jakmile náhodou nevítaná myšlenka přijde, díky prvnímu kroku ji již dokážeme bravurně odsunout a vrátit se k naší aktivitě. Jak je vidět, tyto dva kroky navzájem spolupracují a jejich zvládnutí nám přinese komfortnější život. Náš život, naše realita je závislá pouze na našich myšlenkách. Tedy, když dokážeme odsunout nechtěné myšlenky a udržet si námi vybranou, budeme mít hned krásnější život.
Pustit veškeré myšlenky – toto lze využít v praktickém životě při zahlcení. Máte moc úkolů, mnoho lidí na vás mluví, vy nevíte, co dřív, a již víte, že se v myšlenkách topíte. Takto to dál nepůjde. Tedy usedneme, vše pustíme, jdeme do nicoty myšlenek a při návratu si postupně nabíráme pouze chtěné a v nejvhodnějším pořadí.
Je to takový restart zaseknutého počítače, v němž jsme měli otevřeno spoustu dokumentů. Po obnovení již nebudeme automaticky otvírat všechna původní okna, ale půjdeme postupně a systematicky. Tedy ve chvíli, kdy toto zvládáte v běžném životě, tak již máte reálné důkazy, že jste svou mysl ovládli.
Spolu můžeme jít ještě dále... na terapeutickém lehátku. Více na MujTerapeut.cz
Chlapec William od svých čtyř let všude kreslil loď se čtyřmi komíny a trpěl nočními můrami o potápějících se lodích. Tyto noční můry se opakovaly až do dospělosti, proto se William rozhodl vyhledat pomoc prostřednictvím regresní terapie, kde odhalil šokující pravdu o svém minulém životě...
Chtěl jsem dodržet předsevzetí, být velký mužem za každou cenu. Být podporou pro rodinu. Firmy expandovaly a potřebovaly nutně mou aktivní mysl. Potřebovaly vytvořit novou strategii a zároveň obstarat již zaběhnutý chod. Rodina měla stále složitější život, s nejbližšími přáteli jsme si již nedokázali pomoci, protože oni řešili to samé. Naopak další přátelé chodili a chtěli také pomoci.
Nějak na mě vykukují samé nepříjemnosti, ale ze všech koutů. Se všemi, ale úplně se všemi, děti, příbuzný, šéfová, všechny rádoby kamarádky, jsem v nepohodě. A pořád stejný žánr. A tak nevím, co mi to má říct a co mám změnit. Jsem již několik měsíců uzavřená a nejde mi o ničem s nikým mluvit, a když už, tak se to zvrhne v osočování a ukazování prstem, kdo je vinný.
“Jít na regresní terapii bylo správné rozhodnutí. Pár dní po terapii jsem se cítila zvláštně. Všechny mé pocity a myšlenky se začínaly měnit. Měla jsem pocit, jako bych se do této chvíle vůbec neznala...."