Je velmi zajímavé, že se stávají v životě věci, které mají velký význam, ale nějakou shodou okolností jim tento význam nepřisuzujeme. Tyto věci prožíváme, uznáváme, vnímáme, ale naší vlastní nevědomostí je nechápeme v celé své výši. Nějakou dobu předtím, než jsem objevil Astrální Akademii, jsem utrpěl zlomeninu kotníku.
Musel jsem na operaci a chvíli jsem ležel v nemocnici. Asi dva, nebo tři dny po operaci jsem na nemocničním lehátku chtěl večer usnout a věděl, že to bude problém. Nejsem totiž zvyklý spát na zádech a tuto polohu jsem mít chtěl, protože jsem se bál, že si s čerstvě operovaným kotníkem něco zlého udělám.
Ležel jsem tedy a nějak usínal. Najednou jsem byl ve stavu, kdy jsem ani nespal, ani nebyl vzhůru. V tomto jakémsi stavu mezi, v polospánku jsem chvíli byl a najednou jsem něco vnímal.
Začal jsem něco vidět a přímo plně prožívat. Bylo to doslova, jako film. Ne jen představy, fantazie, imaginace. Opravdu se to přede mnou promítalo a já se cítil být přímým aktérem tohoto filmu. Vlastně spíš, jako v počítačové hře. Vnímal jsem nějaké velkoměsto. Přišlo mi, jako New York. Bohužel to nedokážu už určit přesně, ani nevím, ve kterém roce se to odehrávalo. Soudě dle všeho to bylo ve dvacátém století.
Viděl jsem nějaké lidi, úzkou skupinu. Byli to lidé, pouliční umělci. Něco, jako celoživotní herci, kteří vše, co dělali, bylo jedna velká divadelní hra. Neměli žádné stálé peníze, ani auta, bydleli nezákonně ve vybydleném, opuštěném bytě.Nevím už přesně, kolik jich bylo, ale nebyla to velká skupina. Dodnes pamatuji na jednu „herečku“, ke které jsem cítil přitažlivost. Byla velmi svobodná, nespoutaná, spontánní a to mě okouzlovalo.
Sám jsem se vnímal, jako muž. Také jsem vnímal, že nejsem jeden z nich. Připadal jsem si, jako kdybych je pozoroval, zkoumal a přesto jsem cítil velkou touhu vše sepsat a ukázat světu. Další detaily už nemám, zajímavé nicméně bylo, že tyto obrazy jsem živě vnímal i s otevřenýma očima.
Tento zážitek ve mně zůstal přes dva roky. Stále se k němu vracím, bylo to totiž velmi silné a intenzivní a přitom to byl velmi krásný prožitek. Od té doby se mi nepovedlo to zopakovat, vždy jsem v tomto polospánku nakonec usnul. Ale už jen tím, že jsem se rozhodl sepsat tento článek, mám silnou motivaci pracovat na další takovýchto neskutečných prožitcích.
Nakonec jsem se díky Astrální Akademii a celému systému Láskyplný Svět dozvěděl, co tento pozoruhodný zážitek byl. Můžeme ho zažít všichni, ať už, jako já samovolně, nebo v ordinaci MujTerapeut.cz Návrat do minulého života, neboli regrese. Nebýt této cesty, nejspíš bych se nikdy nedozvěděl, co jsem to zažil a přímo prožil, protože ještě donedávna jsem to považoval za nepodstatnou věc.
Proto prosím, pojďme být velmi pozorní k tomu, co vše mimořádné prožíváme, protože nic z toho není nepodstatné, nebo zbytečné. Možná se budete sami divit, co vše se může stát nad rámec běžného stavu hmotného vědomí, jako se to stalo mně.
Šťastné objevování
Atonis, student Astrální Akademie
Chtěl jsem dodržet předsevzetí, být velký mužem za každou cenu. Být podporou pro rodinu. Firmy expandovaly a potřebovaly nutně mou aktivní mysl. Potřebovaly vytvořit novou strategii a zároveň obstarat již zaběhnutý chod. Rodina měla stále složitější život, s nejbližšími přáteli jsme si již nedokázali pomoci, protože oni řešili to samé. Naopak další přátelé chodili a chtěli také pomoci.
Co vás činí v životě OPRAVDU, ale OPRAVDU šťastným - jen vás - nikoho jiného.
Jakmile pochopíte, vše kolem vás se začne pomalu uklidňovat bez sebevětší fyzické námahy a vy začnete zase volně dýchat. Je to neuvěřitelně krásný pocit.
Nebezpečí je potřeba respektovat, ale strach si můžete a nemusíte užívat. Je to dobrovolný výběr. Když budete žít v přítomnosti, tak strach k vám nemůže přijít, protože strach je jen z budoucnosti, nebo z minulosti. Je zbytečné jej zažívat v přítomnosti.