Kolega Komenského v minulých životech
Procházím dřevěným městečkem, mám na sobě divné věci, cesta je z kamenů. Vidím hrad. Lidi jdou kolem mě zahalení, nevidím obličeje. Cítím směs vzduchu a zvířat. Jdu víc do města a vidím dřevěné baráčky.
Malý chlapec Edward Austrian často trpěl bolestmi v krku a měl hrůzu z tmavého, mlhavého a sychravého počasí. Když byly Edwardovi čtyři roky, udělala se mu na krku cysta a musel být hospitalizován na chirurgii. Jakmile se po zákroku probudil, začal chlapec označovat svou bolest v krku jako své „postřelení“. Jeho matka tomu nepřikládala žádný význam. Koneckonců, děti si často pletou slova. Ale pak se stalo něco zvláštního.
Edward začal své matce vyprávět podrobné příběhy z první světové války. Byl prý osmnáctiletý voják James ve Francii, kterého během války střelili do krku a následně zemřel. Dokonce dokázal detailně popsat i svou smrt:
„Šli jsme blátem. Bylo vlhko. Byla zima. Moje puška byla těžká. Pamatuji si, jak jsem se díval na stromy a pak tam byla zkáza. Slyšel jsem výstřel zezadu. Prošel někým jiným, zasáhl mě přímo do zadní části krku a cítil jsem, jak se mi krk plní krví.“
Edward Austrian
Na celém příběhu je pozoruhodné, že jakmile se chlapec s těmito vzpomínkami svěřil a rozpomněl si na to, co bylo před jeho současným životem, cysta mu úplně zmizela. Edwardovi lékaři nikdy nezjistili, proč cysta zmizela.