Komunikace se zemřelým

Komunikace se zemřelým

Velice časté téma, které s námi řešíte, je komunikace se zemřelými příbuznými. Stejně jako v případě Radky.

Pomozte mi prosím. Maminka náhle zemřela, je možná komunikace s ní? Děkuji.

Milá Radko, komunikace s maminkou možná je. Záleží ovšem na tom, co od takovéto komunikace očekáváte.

Terapie po smrti blízkého člověka

Přijedete za námi do krásné terapeutické místnosti do Liberce, kde vás vezmeme do hluboké terapie, naučíme vás mentálnímu cestování a následně vám pomůžeme kontaktovat maminku, abyste se s ní shledala. Mentální cestování je velmi jednoduché a naučí se ho každý během chvilinky, ale takovéto cestování není pro vás "wow zážitek". Budete to celé vnímat jako sen. My vám ale zaručujeme, že se nebude jednat o fantazii, ale o skutečné setkání s vaší maminkou. Terapii po smrti blízkého člověka naleznete ZDE.  

Navštívili jste naše terapie již vícekrát? Pak jste již schopni položit se mnohem hlouběji:

Nedokážeme předem říci, kde se vaše maminka nachází. Může býti ještě v posmrtných astrálních sférách, kde postupně zjišťuje, že již nic na hmotném světě nezmůže, a tím se vzdává všech potřeb a starostí, trápení... Někdo v těchto sférách setrvá měsíce či roky, jiný jen pár minut. Záleží to na osobnostním vývoji a způsobu, jakým ten který člověk zemřel.

Můžeme s maminkou rozmlouvat velmi reálně - je to tatáž bytost, kterou znáte, jen nemá své fyzické tělo. Jinak její charisma a ego jsou zachovány. Zde by nám například prozradila i tak ryze důvěrné skutečnosti, jako je např. číslo od trezoru. :) Pokud již opustila astrální sféry, nachází se ve vyšších sférách, kde prožívá jen klid a lásku. Jen je a je šťastná.

Na tomto místě zemřelí většinou pouze posílají uklidnění a dovysvětlují životní situace, které zažili na zemi. Je to taková naše niterná podstata, to, jak prožíváme život. Zde už ovšem taková věc, jako číslo od trezoru, postrádá pro zemřelého smysl. Faktorů, které určují ochotu zemřelého komunikovat je doopravdy mnoho - stejně jako u žijících lidí. Každý z nás reaguje jinak, podle nálady. Někdy máme náladu pod psa a nechceme nikoho vidět, jindy jsme vstřícní a vlídní. Zemřelé zásadně "nevyvoláváme".

Je to velká neúcta k dotyčnému člověku. Pakliže s někým chceme komunikovat, musíme jít do jeho světa, jeho sféry, a ne ho násilně přivolávat k nám do fyzických sfér, které oni naopak musejí opustit a jít stále dál. Bylo by to stejné, jako kdybychom vás během vteřiny teleportovali třeba na severní pól - budete zmatená, vyděšená, možná naštvaná a agresivní. Proto se k zemřelým chovejme tak, jak bychom si přáli, aby se ostatní chovali k nám.